Prvním krokem pro stavbu rakety je funkční motor.

Vyvíjíme kapalinový peroxidový motor, což lze anglicky označit jako PEroxide Propulsion Element, zkráceně PEPE – a aby byl víc náš, tak dostal jméno PEPEk.

Ve fázi testů je motor s tahem 1,1 kN, tedy PEPEk-1.

Pro stavbu plánovaného nosiče bude třeba vyvinout motor o nominálním tahu 29 kN, tedy PEPEk-30.

Jeho hlavní předností jsou jednoduché startovací a vypínací sekvence a měnitelný rozsah tahu.

Motor v chodu můžete vidět na našem youtube-kanále, třeba zde.

Abychom mohli raketu řídit, musíme vyvinou a ověřit avioniku.

Čtyři motory PEPEk-1 svým celkovým tahem 4,4 kN budou schopny zdvihnout ze země své nádrže s pohonnými hmotami a odpovídající konstrukci o pohotovostní hmotnosti 300 kg.

K demonstraci těchto schopností nám slouží znovupoužitelný raketový dron, anglicky Reusable Rocket Drone Demonstrator, zkráceně RRDD (neplést prosím s robotem R2D2:-).

Cílem je, aby se byl dron schopen vznést, stabilizovat se v prostoru na místě při klesající hmotnosti paliva, provést základní manévry a hladce přistát. Dron ještě nepustíme výše, než 10 m nad zem.

Až budou všechny výše uvedené kroky úspěšné, začneme stavět komickou raketu. Předpokládáme, že půjde o malý český nosič na nízkou oběžnou dráhu, proto dostal jméno Český vrabec (anglicky Czech Sparrow).

Podle našeho návrhu unese náklad 200 kg a je postaven na jednoduchém designu a snadno skladovatelných, netoxických pohonných hmotách.

K řízení rakety budeme používat také polohovací trysky o tahu přibližně 100 N, založené na spalování etanu.

První stupeň bude opakovatelně použitelný, včetně krytu nákladu. Z toho plynou i nízké náklady na infrastrukturu.

To vše můžeme udělat díky tomu, že nastala příhodná doba, která přinesla dostupné moderní technologie.